Báseň Mrzutost
Mrzutost
Po čase ti vrásky dělá,
proč je tolik bolesti?
Kdo se, ale nepodívá,
pravdě tváři do očí?
Nenosí se, teď už láska,
nenosí se ani šat.
Kdo ví, kam to spěje,
netroufám si ani ptát.
Kolik tísně, kolik zloby,
ještě musí proběhnout?
Kdy se na mír bude čekat,
jak se na něj spolehnout?
Už se spíše lidé smějí,
když se pravda řekne jim.
Když máš lásku, když máš
soudnost, snad si řekneš a co s tím?
Napsat komentář