Vyznání

 

Když jsem spatřil tebe,
tak jsem spatřil věčnost.
Když jsem uviděl tebe,
tak jsem uviděl i život.
Hravý, něžný, dovádivý, šťastný,
který prostince, je.
Když jsem uviděl tebe,
probudila se ve mně láska.
Lásko.
Miluji.
Vískám tě ve tvých vlasech
a větší krásu krás jsem
před tím nespatřil.
Ta jemnost, hebkost
se sametovým nádechem
a sluníčkovou barvou.
Sama jsi jako slunce na obloze,
když se mě při ranním rozbřesku
opře do tváře.
Když se ke mně přivineš
a položíš hlavu na rameno,
vím, že jsem to já sám.
Miluji tě, má druhá půlko
mého já.

Vyznání 001

Eva Štefková