VZTEK A SLOVA

Vztekle mi myšlenky,

poletují hlavou.

Nechci nic poslouchat,

už vůbec ne vnímat.

Zlobím se na svět,

i svá hloupá slova.

Strašně jich lituji,

nevím, co čekat.

Snad pochopíš,

že nejsem obyčejná holka.

Co si slova hlídá,

na jazyk pozor si dá.

Slova si nehlídám,

padají ze mne samy.

Už se to nestane,

to ti můžu slíbit.

Jsi mým pokladem,

ztratit tě já nechci.

SÍLA

Má sílo, zůstaň silou mou,

nenech mě samotnou,

vždyť bez tebe jsem nicotou.

Jsi všechno,

co jsem střádala,

ty roky na to myslela,

jsi něco,

na co nezapomenu ani po skončení světa.

Miluji tvou vůni,

zápach tvé moci.

Miluji, když vidíš mé pokroky.

Jsi pro mě všechno,

a tak tě prosím.

Zůstaň tu ve mně,

vždyť bezmocná já sama jsem.

MĚSÍC

Měsíc svítí jako zlatá baňka na vánočním stromečku.

Paprsky třpytu padají k zemi na studánku.

Je tam všude tma.

Vití vlků na kopcích, ozývá se krajinou.

Zvuky sílí!

Vlci se přibližují ke studánce,

aby ukojili žízeň svou.

Zvuky ztichly.

Vlci pijí.

Nastalo ticho.

KRÁSA

Skláním se nad krásou tvých očí,

je to jako zázrak z mořských hlubin.

Ty jsi všechno, co nás potkalo,

jsi jedinečné slunce a hvězda měsíce,

jsi naší a vždy jí budeš.

Ať jsi, kde jsi, schovaná všude!

 Sellus Rio